Ostrovačice

Území dnešních Ostrovačic bylo lidmi osídleno už v mladší době kamenné. První datovaný údaj pochází z jedenáctého století, kdy kníže Břetislav I. daroval Domašovský statek i s Ostrovačicemi benediktinskému klášteru v Rajhradu. První písemná zmínka je z roku 1255, je v ní řešen spor břevnovského opata s olomouckým biskupem o patronát nad zdejší farou. Roku 1842 povýšil císař Ferdinand V. Ostrovačice na městys.

K významným památkám patří kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Základy presbytáře pochází z 12. století, samotný kostel byl přestavěn v barokním stylu koncem 17. století. Ve věži se nachází tři zvony. Největší z nich, z roku 1601, váží bezmála 500 kilogramů. Za zmínku stojí také barokní socha svatého Jana Nepomuckého umístěná na západní straně kostela pod věží. Od 13 století je v Ostrovačicích fara. Později byla rozšířena o rezidenci, která sloužila rajhradskému konventu ve válečných časech.

U hlavní silnice najdete pamětní kámen připomínající výbuch střelného prachu dopravovaného vojskem do Brna.

Dnešní Ostrovačice žijí bohatým společenským životem. Hned na jaře se lidé setkávají u Podkomorské myslivny, kde prožíval svoji letní lásku spisovatel Vilém Mrštík. Dnes je veselé odpoledne konečným rozloučením se zimou a očekáváním nejkrásnějšího období roku. Ikdyž se původní místní kroj nedochoval, staré slavnosti stále přetrvávají, hlavně díky mladým. Při Dětských hodech nejprve protancují celým městysem a potom baví všechny dospělé v sokolovně.

Velký sál a i rozsáhlý areál je dějištěm i dalších zajímavých akcí, jako je ostrovačické štrůdlování, kde se místní chlubí vším, co přinesla podzimní zahrada, ochutnávají speciality a vyměňují recepty. A zdobí také dýně, některé z nich jsou opravdu uměleckým dílem. V sychravějším období roku pak přijíždí vnučka zdejšího rodáka, herce a režiséra Karla Želenského se svým divadlem, a baví všech 650 obyvatel, kteří v Ostrovačicích žijí.

Waypointy

Místo k parkování
N 49° 12.383 E 016° 25.551
Zde lze zanechat vozidlo.