VÍTE, ŽE?
Je to zvláštní kámen, balvan s velkým křížem, neuměle vytesaným na povrchu. Leží tu již dlouho, i když léta byl ztracen. Byly tu původně tři a připomínaly tragický příběh jednoho milostného trojúhelníku.
Podle pověsti se dva mladíci zamilovali do stejné dívky. Když jeden z nich zjistil, že jeho milovaná chodí s jiným, počkal si na oba u nedalekého lesa zvaného Čeléška. Došlo k potyčce, při níž dívka nešťastnou náhodou zahynula. Jeden ze smrtelně zraněných chlapců se dopotácel k Lukovanům, kde zemřel, druhý k Zakřanům, kde rovněž skonal. Na místech jejich smrti byly vztyčeny tři smírčí kameny. Dodnes se dochoval pouze ten u Zakřan. A i ten málem zmizel, prý jen náhodou byl nalezen u vysokopovické hospody.
Opakem syrovosti kamene je líbeznost nedalekých zdobně malovaných božích muk u vozové cesty vedoucí od Zakřan do Vysokých Popovic. Bílá stavbička s obrázkem Ježíše Krista a Panny Marie patří mezi nejkrásnější a nejfotografovanější v oblasti, úctyhodně se jí vyhýbají všechny zemědělské stroje – muka totiž dnes stojí přímo v poli.
Boží muka (dříve muky) mají nejčastěji podobu vysokého sloupu, pod jehož vrcholem se nachází výklenek s obrazem nebo reliéfem umučeného Krista. Úplně nahoře bývá umístěn malý křížek. Boží muka symbolizují sloup, u něhož byl podle rozhodnutí Pontia Piláta bičován Ježíš Kristus.
Kromě božích muk je krajina poseta drobných křížků a i ony – stejně jako smírčí kámen - připomínají šťastné i nešťastné události, jež se zde v minulosti odehrály. Stavěly se k uctění padlých, k poděkování za odvrácení neštěstí nebo jako pokání za spáchaný přečin. Jejich smyslem bylo přimět kolemjdoucího k zastavení a zamyšlení nad životem, sloužily však také jako důležité orientační body v krajině a často pomáhaly vymezit hranice pozemků.
Když si stoupnete zhruba na půl cesty mezi muka a kámen, otevře se vám výhled do krajiny, na Zakřany s kaplí sv. Donáta a blízký Babický les. Chvilku spočiňte a užijte si jej.
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky.
Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
Síť infopointů mohla vzniknout díky finanční podpoře Nadace ČEZ.
