VÍTE, ŽE?
Stojíme u nejvýznamnější památky Ostrovačic – raně barokního kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava, jehož základy byly položeny již ve 12. století. Po staletí byl úzce spjat s benediktinským klášterem v Rajhradě, který obec spravoval a významně ovlivňoval její rozvoj. Benediktini zde nepůsobili pouze jako duchovní autorita, ale také jako hospodáři, stavitelé a ochránci místní komunity.
Podle barvy jejich řeholního oděvu – černého hábitu – získaly Ostrovačice v německém prostředí název Schwarzkirchen. Tento historický název připomíná, jak zásadní roli mniši v životě obce sehráli. První písemná zmínka o Ostrovačicích i místní farnosti pochází z roku 1255.
Ve věži kostela dodnes odbíjejí čas tři zvony z let 1593–1601, přičemž nejmladší z nich váží přibližně 500 kilogramů. Před kostelem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1766, dílo sochaře Jana Adama Nesmanna. Nedaleko se nachází také budova fary z přelomu 17. a 18. století, kterou benediktini rozšířili o prelaturu – rezidenci sloužící rajhradskému konventu k odpočinku i jako útočiště v dobách válečných nepokojů. U hlavní silnice lze dodnes spatřit více než dvě stě let starý pamětní kámen připomínající výbuch střelného prachu převáženého vojskem směrem na Brno.
Romantika Pohádky máje: Ostrovačice však nejsou jen místem s bohatou duchovní historií. Výrazně se zapsaly také do české literatury. Právě zde a v okolních Podkomorských lesích čerpal inspiraci spisovatel Vilém Mrštík pro svůj slavný román Pohádka máje. Jako chlapec v Ostrovačicích pobýval a vyslechl zde skutečné lidské příběhy Emilie Topinkové a Heleny Nováčkové, které později spojil do postavy naivní Helenky. Literární odkaz dnes připomíná památník v budově radnice, pamětní desky na škole i domě, kde Mrštík pobýval, socha Helenky u Podkomorské myslivny z roku 1949 i Helenčina a Ríšova studánka ukryté v lesích. Na místním hřbitově je pochována i Emilie Topinková, jedna z předloh slavné románové hrdinky.
Velká cena: Výraznou stopu zanechaly Ostrovačice také v dějinách motorismu. V letech 1930–1937 vedla přímo obcí původní trať Masarykova okruhu, po níž se jezdila slavná Velká cena. Prudké serpentiny nad obcí, které překonávají zvedání Brněnské vrchoviny směrem k Žebětínu, dodnes připomínají prvorepublikové závody a nabízejí krásné výhledy na Ostrovačice i široké okolí Kahanu. Od roku 1987 leží část katastru obce také v areálu moderního Automotodromu Brno.
Ačkoliv to dnes na první pohled není patrné, krajina mezi Ostrovačicemi a sousedními Rosicemi bývala v minulosti bohatá na rybníky. Ty byly postupně vysušeny, nejčastěji kvůli pěstování cukrovky. Podél Říčanského potoka dnes vede zeleně značená turistická trasa, která vás provede místy někdejších vodních ploch až k rosickým mokřadům. V kombinaci s dalšími ostrovačickými zajímavostmi nabízí ideální cíl pro klidný celodenní výlet.
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky.
Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
Síť infopointů mohla vzniknout díky finanční podpoře Nadace ČEZ.
