VÍTE, ŽE?
Na přelomu dubna a května roku 1945 se Kratochvilka stala strategickým bodem. Díky poloze s dobrým výhledem do okolní krajiny si zde nejprve německá, později osvoboditelská armáda zřídily velitelský stan. Boje byly tvrdé a zanechaly v obci hluboké stopy. Na návsi tehdy stála kamenná kaplička, která byla zasažena střelou a vážně poškozena. Přes veškerou snahu místních se ji nepodařilo zachránit a o rok později musela být zbořena. Stejný osud potkal i kamenný kříž, vysvěcený roku 1893 farářem Josefem Skrsíkem z Neslovic. Od té doby Kratochvilka nemá žádný větší ani menší svatostánek.
Památník, u kterého stojíte, byl původně vybudován v roce 1938 na památku obětí první světové války a prezidenta T. G. Masaryka. Po roce 1945 k němu byly uloženy také ostatky padlých vojáků Rudé armády, převážně z 8. jezdecké divize (Dálněvýchodní), kteří se podíleli na osvobozování obce. Význam tohoto pietního místa dokládá i skutečnost, že je veden v evidenci válečných hrobů České republiky.
Na dobytčí stezce: Kratochvilka však nebyla důležitá jen ve válečných časech. Místem, kde dnes stojí obec, procházela už od středověku významná obchodní a dobytčí stezka. Vedla z Uher přes Velkou Bíteš a Polnou dál do Čech a po staletí po ní proudil uherský skot, formanské vozy plné zboží i nejrůznější pocestní. Právě zde pravděpodobně vznikl zájezdní hostinec, kde si lidé krátili čas odpočinkem a posilněním před další cestou. Romantický název Kratochvilka se poprvé objevuje v písemných pramenech roku 1626.
Zájezdní hostinec se stal krystalizačním jádrem nové osady. V jeho okolí začaly postupně přibývat domy a hostinec nakonec dal jméno celé obci. Spolu s okolními sídly patřila Kratochvilka pod správu oslavanského panství, které bylo roku 1712 prodáno cisterciáckému klášteru Králové na Starém Brně. Po zrušení kláštera v roce 1782 připadlo panství císařské komoře a v letech 1783–1788 došlo k rozdělení osady na dvanáct famílií. Právě rok 1783 je považován za oficiální vznik obce. Na staré pečeti nesla Kratochvilka nápis Kratochwill a znakem byl beránek.
Kratochvilský hostinec: Na prvním vojenském mapování z let 1764–1768 je Kratochvilka zaznamenána jako Kratochviler Wirtshaus – Kratochvilský hostinec. Typickým znakem těchto hostinců byl průjezdní trakt, umožňující vjezd z obou stran, a zázemí pro koně, voly i čeleď. Právě zde se pravděpodobně zajišťovala přípřež pro formany, kteří zdolávali náročná stoupání směrem k Neslovicím či Zastávce. Velmi pravděpodobně stál původní hostinec na místě dnešního obecního hostince v domě č. 7.
Kratochvilský hostinec byl po staletí svědkem ruchu i nepokojů. Nejstarší zmínka o zdejších hostinských pochází z roku 1712, kdy pocestné obsluhovali hospodský Krupička a jeho žena Barbora. Vypráví se také o roce 1866, kdy Kratochvilkou prošli pruští vojáci, hospodského zbili a odnesli veškeré zásoby jídla, pití i šatstva.
Dnes je Kratochvilka klidnou obcí, ale její minulost připomíná, že šlo o místo strategické – pro obchodníky, formany i vojáky. Stačí se na chvíli zastavit a zaposlouchat se do příběhů, které zdejší krajina vypráví.
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky.
Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
Síť infopointů mohla vzniknout díky finanční podpoře Nadace ČEZ.
