Jak celé uhelné dobrodružství začalo
Jak celé uhelné dobrodružství začalo
Ze Zastávky do Brna, do Vídně a možná ještě dál!
Bez černého uhlí z oblasti a kolejí, které je do měst a továren dopravily, by nebyl pokrok možný.
VÍTE, ŽE?
Když v lese stál jen hostinec… Ještě na konci 18. století byla Zastávka jen malou osadou v hlubokých lesích. Stál tu hostinec, pár cest a ticho. Nic nenasvědčovalo tomu, že právě tady vyroste jeden z nejdůležitějších uzlů průmyslové revoluce na Moravě.
Všechno změnil objev černého uhlí. Najednou se z tichého místa stalo Boží Požehnání - Segen Gottes, jak se obec dříve jmenovala. A nebylo to jen jméno. Uhlí skutečně přineslo požehnání v podobě práce, peněz, techniky a lidí, kteří sem přicházeli z celého regionu.
Důl Herring, první krok do hlubin: První velký důl v okolí, Herring, byl zaražen už roku 1852. Nesl jméno svého zakladatele, podnikavého Jana Arnošta Herringa - muže, který zásadně ovlivnil podobu celého revíru.
U šachty vyrostly koksárenské pece, cihelna, a dokonce i výroba ozdobných tvarovek podle návrhu vídeňského architekta Ludvíka Förstera. Herring nebyl jen důl. Byl to průmyslový komplex, který dal Zastávce první velký impulz.
Důl Julius, symbol obce a motor regionu: O pár desetiletí později se nad Zastávkou zvedla těžní věž dolu Julius - místa, které se stalo symbolem obce na celé generace. Tady se těžilo uhlí, které putovalo do Brna, Vídně, Horních Rakous, Uher i Tyrol. V roce 1904 tu pracovalo až 700 lidí. Důl měl vlastní uhelné prádlo, briketárnu, parní těžní stroj, a dokonce i lanovou dráhu.
Lanovka z dolu Ferdinand - uhlí vzduchem: Jedním z nejzajímavějších technických zázraků byla visutá lanová dráha, která od roku 1910 spojovala důl Julius s babickým dolem Ferdinand. Uhlí se tak přepravovalo vzduchem, přímo nad krajinou, a mířilo rovnou na třídění a zpracování. Zpět se lanovkou vozila hlušina a škvára. Byl to systém, který by dnes působil futuristicky — tehdy to byla špička techniky.
Železnice, tepna, která všechno spojila: Aby se uhlí dostalo dál než jen do okolních obcí, bylo potřeba něco víc. A tak vznikla železnice Brno–Boží Požehnání, jedna z prvních místních drah v českých zemích (1853–1855). První vlak vyjel 2. ledna 1856. A od té chvíle se svět změnil. Vlaky odvážely uhlí do brněnských textilních továren, do vídeňských paláců, do železáren i domácností. Zastávka se stala dopravním uzlem monarchie, místem, kde se uhlí měnilo v kapitál a kapitál v pokrok.
Obec, která vyrostla kolem kolejí: Zatímco jiné vesnice měly náves, Zastávka měla koleje, šachty a továrny. Obec rostla živelně tam, kde se právě hloubilo, stavělo nebo nakládalo uhlí. Byla to jedna z nejmladších a nejmenších obcí regionu - a zároveň jedna z nejdůležitějších. Horníci, strojníci, dělníci, železničáři… všichni tu psali příběh, který sahal daleko za hranice obce.
A jak to celé skončilo? Doly postupně utichaly. Herring skončil v roce 1877, Julius v roce 1967. Ale železnice zůstala a s ní i paměť místa, kde se uhlí měnilo v energii, práci a budoucnost.
Dnes už tu vlaky nevozí uhlí, ale lidé stále jezdí po kolejích, které kdysi vznikly kvůli němu. A když se zastavíte na nádraží, můžete si představit, jak tudy kdysi projížděly vlaky plné černého uhlí a jak právě tady začalo celé uhelné dobrodružství regionu.
Zastavka_nadrazi1
Zastavka_haviri
Zastavka_lanovka
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky.
Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
Síť infopointů mohla vzniknout díky finanční podpoře Nadace ČEZ.
<\/strong><\/p>\n
Kdy\u017e v lese st\u00e1l jen hostinec\u2026<\/strong> Je\u0161t\u011b na konci 18. stolet\u00ed byla Zast\u00e1vka jen malou osadou v hlubok\u00fdch les\u00edch. St\u00e1l tu hostinec, p\u00e1r cest a ticho. Nic nenasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee pr\u00e1v\u011b tady vyroste jeden z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch uzl\u016f pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce na Morav\u011b.<\/p>\n
V\u0161echno zm\u011bnil objev \u010dern\u00e9ho uhl\u00ed. Najednou se z tich\u00e9ho m\u00edsta stalo Bo\u017e\u00ed Po\u017eehn\u00e1n\u00ed - Segen Gottes, jak se obec d\u0159\u00edve jmenovala. A nebylo to jen jm\u00e9no. Uhl\u00ed skute\u010dn\u011b p\u0159ineslo po\u017eehn\u00e1n\u00ed v podob\u011b pr\u00e1ce, pen\u011bz, techniky a lid\u00ed, kte\u0159\u00ed sem p\u0159ich\u00e1zeli z cel\u00e9ho regionu.<\/p>\n
<\/strong><\/p>\n
D\u016fl Herring, prvn\u00ed krok do hlubin:<\/strong> Prvn\u00ed velk\u00fd d\u016fl v okol\u00ed, Herring, byl zara\u017een u\u017e roku 1852. Nesl jm\u00e9no sv\u00e9ho zakladatele, podnikav\u00e9ho Jana Arno\u0161ta Herringa\u00a0- mu\u017ee, kter\u00fd z\u00e1sadn\u011b ovlivnil podobu cel\u00e9ho rev\u00edru.
U \u0161achty vyrostly koks\u00e1rensk\u00e9 pece, cihelna, a dokonce i v\u00fdroba ozdobn\u00fdch tvarovek podle n\u00e1vrhu v\u00edde\u0148sk\u00e9ho architekta Ludv\u00edka F\u00f6rstera. Herring nebyl jen d\u016fl. Byl to pr\u016fmyslov\u00fd komplex, kter\u00fd dal Zast\u00e1vce prvn\u00ed velk\u00fd impulz.<\/p>\n
D\u016fl Julius, symbol obce a motor regionu:\u00a0<\/strong>O p\u00e1r desetilet\u00ed pozd\u011bji se nad Zast\u00e1vkou zvedla t\u011b\u017en\u00ed v\u011b\u017e dolu Julius\u00a0- m\u00edsta, kter\u00e9 se stalo symbolem obce na cel\u00e9 generace. Tady se t\u011b\u017eilo uhl\u00ed, kter\u00e9 putovalo do Brna, V\u00eddn\u011b, Horn\u00edch Rakous, Uher i Tyrol. V roce 1904 tu pracovalo a\u017e 700 lid\u00ed. D\u016fl m\u011bl vlastn\u00ed uheln\u00e9 pr\u00e1dlo, briket\u00e1rnu, parn\u00ed t\u011b\u017en\u00ed stroj, a dokonce i lanovou dr\u00e1hu.<\/p>\n
<\/strong><\/p>\n
Lanovka z dolu Ferdinand - uhl\u00ed vzduchem:<\/strong> Jedn\u00edm z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch technick\u00fdch z\u00e1zrak\u016f byla visut\u00e1 lanov\u00e1 dr\u00e1ha, kter\u00e1 od roku 1910 spojovala d\u016fl Julius s babick\u00fdm dolem Ferdinand. Uhl\u00ed se tak p\u0159epravovalo vzduchem, p\u0159\u00edmo nad krajinou, a m\u00ed\u0159ilo rovnou na t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed a zpracov\u00e1n\u00ed. Zp\u011bt se lanovkou vozila hlu\u0161ina a \u0161kv\u00e1ra. Byl to syst\u00e9m, kter\u00fd by dnes p\u016fsobil futuristicky \u2014 tehdy to byla \u0161pi\u010dka techniky.<\/p>\n
<\/p>\n
<\/strong><\/p>\n
\u017deleznice, tepna, kter\u00e1 v\u0161echno spojila:<\/strong>\u00a0Aby se uhl\u00ed dostalo d\u00e1l ne\u017e jen do okoln\u00edch obc\u00ed, bylo pot\u0159eba n\u011bco v\u00edc. A tak vznikla \u017eeleznice Brno\u2013Bo\u017e\u00ed Po\u017eehn\u00e1n\u00ed, jedna z prvn\u00edch m\u00edstn\u00edch drah v \u010desk\u00fdch zem\u00edch (1853\u20131855). Prvn\u00ed vlak vyjel 2. ledna 1856. A od t\u00e9 chv\u00edle se sv\u011bt zm\u011bnil. Vlaky odv\u00e1\u017eely uhl\u00ed do brn\u011bnsk\u00fdch textiln\u00edch tov\u00e1ren, do v\u00edde\u0148sk\u00fdch pal\u00e1c\u016f, do \u017eelez\u00e1ren i dom\u00e1cnost\u00ed. Zast\u00e1vka se stala dopravn\u00edm uzlem monarchie, m\u00edstem, kde se uhl\u00ed m\u011bnilo v kapit\u00e1l a kapit\u00e1l v pokrok.<\/p>\n
<\/strong><\/p>\n
Obec, kter\u00e1 vyrostla kolem kolej\u00ed:<\/strong>\u00a0Zat\u00edmco jin\u00e9 vesnice m\u011bly n\u00e1ves, Zast\u00e1vka m\u011bla koleje, \u0161achty a tov\u00e1rny. Obec rostla \u017eiveln\u011b tam, kde se pr\u00e1v\u011b hloubilo, stav\u011blo nebo nakl\u00e1dalo uhl\u00ed. Byla to jedna z nejmlad\u0161\u00edch a nejmen\u0161\u00edch obc\u00ed regionu - a z\u00e1rove\u0148 jedna z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch. Horn\u00edci, strojn\u00edci, d\u011bln\u00edci, \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159i\u2026 v\u0161ichni tu psali p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd sahal daleko za hranice obce.<\/p>\n
<\/strong><\/p>\n
A jak to cel\u00e9 skon\u010dilo?<\/strong> Doly postupn\u011b utichaly. Herring skon\u010dil v roce 1877, Julius v roce 1967. Ale \u017eeleznice z\u016fstala a s n\u00ed i pam\u011b\u0165 m\u00edsta, kde se uhl\u00ed m\u011bnilo v energii, pr\u00e1ci a budoucnost.\u00a0<\/p>\n
Dnes u\u017e tu vlaky nevoz\u00ed uhl\u00ed, ale lid\u00e9 st\u00e1le jezd\u00ed po kolej\u00edch, kter\u00e9 kdysi vznikly kv\u016fli n\u011bmu. A kdy\u017e se zastav\u00edte na n\u00e1dra\u017e\u00ed, m\u016f\u017eete si p\u0159edstavit, jak tudy kdysi proj\u00ed\u017ed\u011bly vlaky pln\u00e9 \u010dern\u00e9ho uhl\u00ed a jak pr\u00e1v\u011b tady za\u010dalo cel\u00e9 uheln\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed regionu<\/strong>.<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>","column_divider":true,"dropcap":false}},{"type":"overlay-slider","props":{"show_title":false,"show_meta":false,"show_content":false,"show_link":true,"slider_width":"","slider_width_default":"1-1","slider_width_medium":"1-2","slider_autoplay_pause":false,"nav":"dotnav","nav_align":"center","nav_breakpoint":"s","slidenav":"default","slidenav_margin":"medium","slidenav_breakpoint":"s","slidenav_outside_breakpoint":"xl","overlay_mode":"cover","overlay_position":"center","overlay_transition":"fade","title_element":"h3","meta_style":"meta","meta_align":"below-title","link_text":"Read more","link_style":"default","text_align":"center","margin":"large","slider_height":"","slider_width_small":"","slider_width_large":"","slider_width_xlarge":"","nav_margin":"","nav_color":"","slidenav_color":"light","slidenav_outside_color":"","slider_center":true,"slider_autoplay":true,"slidenav_hover":true,"slidenav_large":true,"image_height":"500","slider_gap":"small","show_hover_image":true,"title_hover_style":"reset","meta_element":"div"},"children":[{"type":"overlay-slider_item","props":{"image":"images\/jiny-pruvodce\/Infopanely_2026\/Zastavka\/Zastavka_nadrazi_-_kopie.png","title":"Zastavka_nadrazi1","content":"","image_alt":""}},{"type":"overlay-slider_item","props":{"image":"images\/jiny-pruvodce\/Infopanely_2026\/Babice\/Babice_doly\/Ferdinand_VSRO_1.jpg","title":"Zastavka_haviri","content":"","image_alt":""}},{"type":"overlay-slider_item","props":{"image":"images\/jiny-pruvodce\/Infopanely_2026\/Babice\/Babice_doly\/Ferdinand_lanovka_new.jpg","title":"Zastavka_lanovka","content":"","image_alt":""}}]},{"type":"text","props":{"margin":"default","column_breakpoint":"m","column":"1-3","content":"
V\u00edtejte v Kahanu, bavte se a pozn\u00e1vejte!<\/strong><\/p>\n
Mikroregion Kahan vznikl na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed jako svazek obc\u00ed v\u00a0oblasti, kterou ur\u010duje u\u017e n\u00e1zev \u2013 dolovalo se zde \u010dern\u00e9 uhl\u00ed. Hornick\u00e1 \u010dinnost na v\u00edce ne\u017e 200 let v\u00fdrazn\u011b ovlivnila \u017eivot i slo\u017een\u00ed zdej\u0161\u00edch obyvatel, z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnila krajinu i tv\u00e1\u0159 energetiky.<\/p>\n
Hav\u00ed\u0159i zde do ve velmi t\u011b\u017ek\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch pracovali t\u00e9m\u011b\u0159 kilometr a p\u016fl pod zem\u00ed do roku 1992, kdy byla t\u011b\u017eba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vl\u00e1du v\u00a0energetice za\u010dalo p\u0159eb\u00edrat j\u00e1dro. Bl\u00edzk\u00e1 Jadern\u00e1 elektr\u00e1rna Dukovany je toho d\u016fkazem. Rosicko-oslavansk\u00fd uheln\u00fd rev\u00edr pat\u0159il sice k nejmen\u0161\u00edm v \u010cesk\u00e9 republice, zato \u010dern\u00e9 uhl\u00ed bylo nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n
Sl\u00e1vu hornictv\u00ed u\u017e dnes p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed jen dv\u011b v\u011b\u017ee \u2013 secesn\u00ed krasavec Simson ve Zb\u00fd\u0161ov\u011b a majest\u00e1tn\u00ed Kukla v\u00a0Oslavanech. M\u016f\u017eete si vyl\u00e9zt na haldy v\u00a0Babic\u00edch a Zb\u00fd\u0161ov\u011b, dnes byste t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159ili, \u017ee je\u0161t\u011b v\u00a090. letech 20. stolet\u00ed to byly dva umoun\u011bn\u00e9 kopce. Dodnes stoj\u00ed budova zast\u00e1veck\u00e9ho dolu Herring, r\u016f\u017eov\u011b om\u00edtnut\u00fd n\u00e1jemn\u00ed d\u016fm vy\u010dn\u00edv\u00e1 do krajiny. Pr\u016fmyslov\u00e9 are\u00e1ly se v\u0161emi jejich \u010dinnostmi jsou pry\u010d, ale co se zde d\u011blo b\u011bhem t\u011bch v\u00edce ne\u017e 200 let, v\u00e1m r\u00e1di povykl\u00e1daj\u00ed b\u00fdval\u00ed hav\u00ed\u0159i s\u00a0hornick\u00fdch muze\u00edch v\u00a0Simsonovi a na oslavansk\u00e9m z\u00e1mku. Samostatnou kapitolou je z\u00e1bavn\u00ed park s\u00a0hav\u00ed\u0159skou tematikou Permonium kolem t\u011b\u017en\u00ed v\u011b\u017ee Kukla. Mnoho dal\u0161\u00edch informac\u00ed najdete v hornick\u00e9 \u010d\u00e1sti webu Sf\u00e1rej<\/a> a videa o jednotliv\u00fdch dolech jsou nachyst\u00e1na v sekci Videa<\/a>.<\/p>\n
U\u017eijte si Kahan!<\/strong><\/p>\n
